Operativní plán je rozsáhlou a podrobnou formou dokumentace zdolávání požáru. V dnešní době se vypracovává čím dál méně, ale i přesto jsou situace, kdy zpracovaní OP je nezbytné a informace obsáhle v operativní kartě jsou nedostačující. Jedná se například areály obsahující složité technologie, jejichž stručný popis by nebyl na operativní kartě dostačující.
Struktura DZP, jedná-li se o operativní plán, se dělí na základní text a vyjímatelnou přílohu pro JPO.
Vše je stručně popsáno v mé diplomové práci – ke stažení zde:
Základní text obsahuje:
Úvodní strana
Úvodní strana operativního plánu by měla být velmi stručná a přehledná, aby bylo poznat, o jaký objekt se jedná.
Operativně taktická studie
V úvodní části operativně taktické studie je uveden rozsah vyjímatelných příloh operativního plánu. Další část slouží k podrobnému popisu objektu a vyskytujícím se nebezpečí.
Nejsložitější varianta požáru
Do této části je třeba uvést předpokládané místo vzniku
požáru a předpokládaný směr šíření. Dále je vhodné uvést výpis z požárního poplachového plánu.
Výpočet sil a prostředků JPO
Doporučená literatura k výpočtům je Požární taktika v příkladech od doc. Dr. Ing. Kvarčáka.
Vyjímatelná příloha
Operativní plán – titulní strana
Úvodní strana operativního plánu, kde jsou nejpoctatnější informace o celém areálu
Grafická část – situace areálu
Z hlediska stavařského definujeme situační výkres jako výkres, který určuje vztah projektovaného stavebního díla (tj. daného objektu) k poloze okolí. Z hlediska JPO jsou to důležité prvotní informace o objektu v grafické podobě. Velká většina názorů ze strany hasičů se přiklání k tomu, že dobře zpracovaná grafická část DZP (situace a půdorysy) je nejlepší informátor o objektu.
Operativní karty + grafická část půdorysů
Přehlednost, stručnost a informovanost jsou hlavní přednosti operativní karty. Aby všechny tyto vlastnosti byly zvýšeny, je třeba určit přesné podmínky pro zpracování viz vzory výše.
Úvodní strana
Operativně taktická studie
Operativně taktický studie
Rozsah vyjímatelných příloh operativního plánu pro jednotky požární ochrany:
- Základní text: – Operativně taktický studie
– Nejsložitější varianta požáru
– Výpočet sil a prostředků pro JPO
b) Vyjímatelná příloha pro JPO: – Operativní plán – Titulní strana
– Situace areálu
– Operativní karty objektů v areálu
– Půdorysy jednotlivých objektů
Zde je vhodné popsat základní informace o objektu např. umístění areálu, příjezdové komunikace, počet objektů, jejich účel a možné nebezpečí, konstrukční systém a půdorys areálu. Možné je i uvedení požárních úseků.
Příklad: „Firma SRANDABUM a.s. je skladový areál, který se nachází v jižní části vesnice Všestary. Příjezd do areálu je možný po 2 komunikací od města Lipá nebo z vedlejší vesnice Rosnice. Areál obsahuje 5 objektů, kde ve dvou je zvýšené požární nebezpečí z důvodu skladování materiálu (nahodilé požární zatížení je 2500 kg/m3). V areálu se nachází velký a malý sklad, prodejna, jídelna a balírna. Všechny budovy mají nehořlavý konstrukční systém. Půdorys areálu je 500 x 425 metrů. Celkový počet zaměstnanců je 158 a maximální počet návštěvníků je 58 osob.“
Technická zařízení
V této části je třeba uvést všechna technická zařízení, které se v areálu nachází (VZT, záložní zdroje, vytápění, zařízení pro odvod kouře a tepla, stabilní hasící zařízení, EPS) a popsat jejich systém. U EPS uvést, jaké objekty jsou chráněny, zda je připojeno na PCO a kde se vyskytuje obslužné pole požární ochrany včetně klíčového trezoru. Další důležité informace jsou, jaké zařízení EPS ovládá a jakých režimech systém pracuje.
Hlavní uzávěry a vypínače
Uvést všechny vypínače a uzávěry v areálu a jejich umístění. U Central stopu doplnit, jaké zařízení vypne a jaké nechá v provozu.
Únikové cesty
Možné rozvést obsazení osobami v jednotlivých podlažích. Uvést počet a typ únikových cest.
Zásahové cesty
Vypsat všechny vnitřní a vnější zásahové cesty.
Zdroje vody
Popsat všechna vnější a vnitřní odběrná místa. Lze uvést i počet hasících přístrojů, ale tato informace není důležitá.
Výpočet nejsložitější varianty požáru
Příklad: „Předpokládaný vznik požáru je stanoven v objektu balírny v 1. NP v severní části místnosti expedice. Rozměry místností jsou 12×12 metrů a je tvořena samostatným požárním úsekem s odolností 45 minut.“
Příklad poplachového plánu
| Stupeň poplachu | Jednotka | Objem vody | Kategorie | Doba dojezdu | Počet osob |
| I. | HZS Všestary | 4000 l | I. | 13 | 1+3 |
| I. | HZS Všestary | 4000 l | I. | 13 | 1+3 |
| I. | JPO Rosnice | 2000 l | III. | 15 | 1+3 |
| II. | HZS Kotěhůlky | 2500 l | II. | 22 | 1+5 |
| II. | JPO Lípa | 8000 l | III. | 32 | 1+3 |
| II. | JPO Chlum | 8200 l | II. | 25 | 1+3 |
| II. | JPO Všestary | 4000 l | V. | 21 | 1+3 |
| II. | JPO Bříza | 2500 l | III. | 27 | 1+3 |
Čas zpozorování můžeme rozdělit na 4 možné varianty. Objekt je vybaven EPS (počítáme s časem zpozorování 2 minuty), v objektu je trvalá obsluha nebo nepřetržitá koncentrace osob tzn. 3 směnný provoz (čas zpozorování je v rozmezí 2 až 5 minut) nebo v jiných případech, kdy v objektu není EPS ani trvalá obsluha, počítáme s časem 15 až 20 minut. Můžou nastat i výjimečné případy, které je vhodné konzultovat s HZS a to, že se jedná o objekt, který je mimo komunikace odlehlý a samostatný. Mezi příklady lze zařadit historickou památku, v horských případech penzion nebo zemědělský objekt.
Doba ohlášení požáru na příslušnou jednotku požární ochrany závisí pouze na vybavení objektu EPS s připojením na PCO. Pokud je objekt připojen, doba ohlášení požáru je 1 minut. Pokud není připojení, určí se doba ohlášení v rozmezí 2 až 5 minut dle velikosti objektu.
Doba dojezdu je součet doby výjezdu a celkové doby jízdy k zásahu. Doba výjezdu JPO závisí na kategorii jednotky. Jsou-li jednotky zařazeny v I. a IV. kategorii, počítáme s časem výjezdu 2 minuty. Jednotky ve II. kategorii mají dobu výjezdu maximálně 5 minut a u jednotky požární ochrany v kategorii III. V. a VI. je výjezdová doba stanovena na 10 minut. Doba jízdy se u všech JPO počítá stejnou rychlostí a to 45 km/h a vypočítá se vzorcem
tj = (60 x vzdálenost) / 45
Doba bojového rozvinutí první JPO závisí na způsobu vedení útoku. Zásah pomocí lafetových proudnic, stabilního nebo polostabilního hasicího zařízení, jednoduché vedení C do přízemí se počítá s časem 2 minut. Při ustavení požární techniky nebo budování vedení se počítá s možným intervalem 5 až 7 minut a při výstupu do vyšších podlaží budovy nebo budování hadicového vedení počítáme s časem 6 až 10 minut.
Potřeba sil a prostředků pro provedení hašení daného objektu je postačující využití jednotek z II. stupně poplachového plánu.
Operatvní karta
Situace
Půdorys
